Lenka Klodová

Na VŠUP jsem se dostala jako na vysněnou školu, i když jsem k žádnému uměleckému řemeslu neměla blízko. Moje průprava spočívala spíše v zážitcích z prostředí neoficiální umělecké scény v Ostravě. Nejistě jsem vstoupila přes obor designu, ale po půl roce jsem našla svůj mentální domov v Ateliéru sochařství, kde jsem vydržela s přestávkami až do roku 2005 do dokončení doktorátu.

Profesní linie se u mně vždy prolíná s osobní. Již do školy jsem vstupovala s čerstvým miminkem, postupně se narodily dvě další. Aniž bych to dopředu plánovala, linie, která směřuje k otázkám vlastní identity, postavení ženy v umění i ve společnosti, nerozdělování rodinného a osobního života od tvůrčího, se pro mně ukázala jako hlavní nosná a také jako přijímaná.

Taková témata zpracovávám jednak sama ve vlastní tvorbě, pak také skupinově v sestavě Matky a Otcové a také se staly základem pro mé pedagogické působení, kdy mám v péči Ateliér tělového designu na FaVU v Brně.

Než jsem nashromáždila dostatek zkušeností pro nástup do akademické sféry, živila jsem se po škole další zajímavou oblastí, která má kořeny v tvorbě Kurta Gebauera a zaroveň dobře zapadá do mého konceptu míchání osobního a veřejného - do tvorby dětských hřišť ve skupině Strašné dítě. V hřištích vidím takový ústřední objekt, který spojuje krajinotvorbu, umění ve veřejném prostoru, aktivismus, pedagogiku, hru a péči.